Jdi na obsah Jdi na menu

Přijímání do řádu

1. 11. 2020
120753716_119568199904968_3226220941455327157_n.jpgPřijímaní do řádu
 
Členem řádu se mohl stát pouze muž. V původním kodexu se uvádí, že nový člen může být přijat až po uplynutí zkušební doby.
Od této tradice se upustilo, jelikož na Východě 
potřebovali rychle doplňovat své řady.
Muži vstupovali do řádu dobrovolně a to buď natrvalo, či na tzv. stanovenou dobu (ad terminum). Po uplynutí sjednané lhůty se vraceli zpět ke světskému životu. Kandidát na členství nesměl mít žádné závazky,
nesměl být vazalem, nevolníkem, nesměl dlužit sumu peněz, kterou nebyl schopen splatit. 
Templáři, kteří se nesměli ženit, skládali přísný slib celibátu.
Členem řádu se mohli stát i fratres conjugati, tj. ženatí bratři.
Od manželek těchto mužů se očekávalo, že se stanou jeptiškami. Přijímací ceremonie byla přísně tajná a doprovázena
řadou rituálů. Odehrávala se v noci či nad ránem.
Templáři se zodpovídali výlučně řádu a papeži
jako nejvyššímu soudci. Papeži se zodpovídal i celý řád.
Templáři, kteří vstoupili do řádu doživotně, mohli vystoupit jen se souhlasem
velmistra pod podmínkou, že přestoupí do jiného
řádu s těžší řeholí. Důležitý byl také ceremoniál prováděný při vyloučení:
„Udělá-li bratr cosi, za co by měl být navždy vyloučen z domu, než je z domu vypuzen, musí přijít jen v krátkých
kalhotách s provazem kolem krku na kapitulu a předstoupit před všechny bratry. Musí pokleknout před
mistrem a dělat to, co se žádá po člověku, jemuž je uloženo pokání na rok a den.
Poté mu mistr musí dát propouštěcí list, aby mohl odejít a spasit se v přísnějším řádu.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář